Informace jsou čerpány z předválečné doby. Některé názvy se již nevyskytují. Pokud jsem nezjistil návaznost a nový název těchto ulic či náměstí, není zde nově uvedeno.

 

Průvodce městem Kolínem

 

 

Náměstí Karlovo

ulice Rubešova

ulice Za Quintinem

ulice Pod Hroby

ulice Zámecká

Třída Husova

ulice Václavská

Ulice Komenského

ulice Kovářská

ulice Pražská

Náměstí Krále Jiřího z Poděbrad

náměstí Vinařického

ulice Na hradbách

ulice Na valech

Třída Prokopova

Předměstí Zálabí

ulice Karoliny Světlé

Náměstí Republiky

ulice Kouřimská

Náměstí Al. Jiráska

ulice Brandlova

ulice Sokolská

třída Legrova

Třída Ovčárecká

ulice Parléřova

ulice Fügnerova

třídy Žižkovy

ulice Veltrubská

ulice Kutnohorská

ulice na Petříně

Třída Havlíčkova

ulice Brankovická

 

 

 

Náměstí Karlovo

Budova staré a nové radnice - Vyšší budova bývala původně soukromým domem, zvaným Kolerovským, roku 1494 byla upravena na dům radní a do nynější podoby ve slohu české renaisance byla přestavěna roku 1887 podle návrhů arch. Vejrycha a Klecanského. Fasáda je vyzdobena sgrafity, na ni mezi okny třetího patra zobrazil malíř Adolf Liebcher pět výjevů z dějin města Kolína. Jsou to: založení města králem Přemyslem Otakarem II., kladení základního kamene k vysokému kůru kostela sv. Bartoloměje, hájení města Divišem Bořkem z Miletínka proti husitům, udělení výsad městu králem Václavem IV., řádění Švédů ve třicetileté válce v Kolíně. Na prostředním štítu nad nimi jsou obrazy krále Přemysla Otakara II. a Jiřího z Poděbrad, nad nimi Maudrovy sochy Síla a Moudrost. Nižší budova bývala zprvu domem radním, pak hospodou, kasárnami a konečně r. 1889 přestavěna podle plánů arch. Zeyera do nynější podoby. V budově byla zřízena zasedací síň Palackého, vyzdobená bustami Palackého a T.G.Masaryka a rozměrným triptychem, zabírajícím celou západní stěnu síně, znázorňujícím tři pohledy na Kolín od vynikajícího kolínského malíře Václava Radimského. S arkýře s balkonem na předním čele budovy bývá při význačných příůežitostech mluveno k lidu. Na čelní stěně pod arkýřem pamětní deska padlých kolínských legionářů. Na dvoře starší budovy byl zachován gotický ráz stavby bývalého radního domu.

V suterénu novější budovy městský archiv obsahující na 50.000 listin.

Na západní straně náměstí jsou tři zachovalé barokové domy, z nichž dva jsou zdobeny sochami a k nim druží se barokový nárožní dům na straně jižní.

Na jižní straně náměstí, v domě č. 8, bylo umístěno museum básníků Legra a Machara, s bohatými sbírkami (zrušeno - část přesunuta do ulice Brandlovy). Zde je uchována úplná sbírka pohledů na Kolín, kreslených a malovaných malířem-samoukem Vincencem Morstadtem, který se věnoval jako soudní úředník ve volných chvílích malířství. Vincenc Morstadt se narodil 17.února 1802 v nárožním domě vedle radnice č. 76, kde se také narodil roku 1797 jeho bratr Josef, vynikající astronom.

Východní strana náměstí je ohraničena palácem Městské spořitelny (dnes Okresní úřad) od arch. J.Freiwalda se sousošími „Práce“ a „Spořivost“ od akad. sochaře Ševce, domem Moravské banky (dnes Živnostenská banka), na němž Čartova pamětní deska Dr. Mir.Tyrše, jenž řečnil na tomto místě 21.června 1868 proti rakouské vládě, a zajímavými domy č. 46 a 47.

Uprostřed náměstí upoutá zrak nejprve Husův pomník (za války přesunut na Husovo náměstí - dříve nám. Vinařického) od Fr. Bílka z r. 1914, na protilehlé straně náměstí se tyčí Mariánský morový sloup z r. 1682. Na jeho kamenné zábradlí dali Kolínští postaviti r. 1757 na oslavu zakončení sedmileté války sochy sv. Jana, Pavla, Prokopa a Vojtěcha. Mezi oběma pomníky stojí kašna řemeslné práce asi z r. 1780. V dlažbě na západní straně náměstí je zapuštěna deska s letopočtem 1813 na památku pravoslavné mše, sloužené procházejícímu tudy ruskému vojsku.

zpět

 

ulice Zámecká

 Vedle radnice Kulturní dům (bývalý hotel „Lidový dům“. Dále v rohu bývalý hrad kolínský, vystavěný Bedřichem ze Strážnice v letech 1437 – 1448 na místě dominikánského kláštera, r.1228 založeného a husity v r.1421 zbořeného. Hrad byl postupně v držení krále Jiříka z Poděbrad, knížat Viktora a Hynka Minstrberských, krále Vladislava, Ferdinanda II. a Karla Žerotína.Roku 1591 odňal Rudolf II. zámek Žerotínům a přivtělil jej ke koruně královské, od níž pak přecházel na různé majitele. Roku 1829 koupil zámek zbohatlý tkadlec Jakub Weith, který, ač Němec, byl nakloněn našemu národu. Roku 1862 přešlo koupí celé panství do vlastnictví znamenitého ekonoma Františka rytíře Horského, od jehož dědiců koupila zámek akciová společnost a proměnila celý objekt v Zámecký pivovar. Zachovalý znak rytíře Horského, jako železný relief, visí doposud nad zazděným, zadním gotickým vchodem, který kdysi vedl do nynější Sokolské ulice a kudy také vedla tehdy cesta brankou k Labi.

zpět

 

ulice Kovářská

 Vyúsťuje kolmo do ulice Zámecké. Uprostřed Kavárna Amerikan. Naproti čínská restaurace a obchody se sportovním zbožím.

zpět

 

ulice Na hradbách

 Na domě č.50 pamětní deska narozeného zde technika a sociologa Poppra-Lynkea. V domě č.4 je rabiát a v domě č.53 starobylá synagoga (dnes opět přístupná). Ulice se končí průchodem, vedoucím obecním nájemním domem od arch. J.Freiwalda na náměstí Jiřího z Poděbrad.

zpět

 

ulice Karoliny Světlé

 Ústí kolmo do ulice Na hradbách, bývalé „Ghetto“, z něhož se zachovalo několik bizarních domů, jejichž vnitřky připomínají spíše zakleté zámky než obydlí lidská. Uprostřed Střední zdravotnická škola (bývalá „Odborná škola pro ženská povolání“)

zpět

 

ulice Brandlova

 po křížení s ulicí Kouřimskou jako pokračování ulice Karoliny Světlé. Zakončena je zvonicí z roku 1504. Tato je opatřena nahoře kamennou galerií, s níž je překrásný pohled do celého kolínského kraje. Za zvonicí budova staré školy, v současnosti nepoužívaná a zchátralá. Pravý poklad kolínských památek tvoří chrám sv. Bartoloměje, jedna z nejkrásnějších památek gotického umění v Čechách.

 Kolem kostela byl hrazený hřbitov, který byl teprve v r.1782 zrušen a proměněn v dlážděný taras. V jihovýchodním koutě tohoto hřbitova postavil děkan Antonín Formandl r.1733 do jednoho rondelu městské hradby kostnici, jejíž půdorys jsou čtyři půlkruhy, každý na jedné straně čtverce. Nad přízemkem vyrůstá čtyřhranný nízký nástavek, na něm je střecha končící se osmibokou lucernou s cibulovitým zakončením. Oken v kostnici není, světlo vchází jen čtyřmi oválnými otvory. Po stranách oltáře jsou obelisky, stěny i výzdoba, vše sestaveno z lebek a hnátů lidských. Roku 1796 kostnice ohněm velice utrpěla, teprve r.1849 byla důkladně opravena; do nynějšího stavu přivedena byla roku 1935.

 V budově pod chrámem, vystavěné roku 1614, stojící čelem proti ulici Brandlově, bývala škola. Roku 1793 bylo k budově přistavěno směrem ke kostnici nové křídlo. V této budově je nyní umístěno městské museum. Kolínsko jako jedna z největších oblastí sídlišť pračlověka v Čechách poskytlo museu přebohatý materiál prehistoricko-archeologický. Tyto vykopávky z Kolína a jeho okolí jsou instalovány ve čtyřech sálech s desíti vyzdviženými hroby, z nichž zvlášť vzácné jsou hroby skrčenců, k nimž se řadí velká sbírka nálezů antických mincí, svědčící, že již zapradávna vedly obchodní cesty přes Kolín. Kromě cechovních památek, starých tisků a sbírek národopisných aj. je zde instalována sbírka mincí a medailí, mající na 10.000 exemplářů, z nichž zvláště vyniká velká sbírka bohemik a korunovačních medailí českých králů. Pro svoji bohatost a své uspořádání se řadí zdejší museální sbírky na prvé místo za sbírkami pražskými.

 Nárožní dům pod chrámem je děkanským úřadem. Na domě je umístěna pamětní deska děkana Hynka z Ronova, upáleného husity dne 22.dubna 1421, o němž se zmiňuje německý autor Christoph Riegel v díle Der Elb-Strom slovy: „Šest mnichů i s děkanem ve vysmolených a slamou vycpaných sudech bylo upáleno a tančili ti z Prahy kolem a zpívali k tomu.

 Tyto rázovité, starobylé budovy tvoří tiché zákoutí, připomínající zašlá století, vyhledávané také všemi cizinci, kteří do Kolína zavítají.

zpět

 

ulice Parléřova

 Svažuje se dosti prudce od musea k ulici Kutnohorské. Na nárožní budově děkanství sochy sv. Václava, Víta a Tadeáše. Ve dvorcích domů po pravé straně možno spatřiti zbytky původních hradeb ze 13.stol.

zpět

 

ulice Kutnohorská

 Neširoká ulice (dnes pěší zóna), vycházející z Karlova náměstí, byla ukončena kdysi branou Horskou, což připomíná nárožní dům se starým hostincem „U bílého anjela u brány Horské“, nad vchodem pak roztomilá hlavička andílka zv. „dušička“: (dnes cest. kancelář) Protější nárožní dům je nazýván „U tří korunek“, jimiž je na rohu ozdoben. Proti němu zbytek podloubí . Za povšimnutí stojí pěkný dům „U zlatého holuba“ a nárožní dům č.31 „U tří bažantů“. Mezi domy č.41 a 94 vede hranice mezi městem vnitřním a předměstím Kutnohorským.

zpět

 

ulice Rubešova

 Vychází proti podloubí kolmo z ulice Kutnohorské