|
Informace jsou
čerpány z předválečné doby. Některé názvy se již nevyskytují. Pokud jsem
nezjistil návaznost a nový název těchto ulic či náměstí, není zde nově
uvedeno.
|
|
|
|
Průvodce městem Kolínem
|
|
|
|
|
|
Náměstí Karlovo
|
ulice Rubešova
|
ulice Za Quintinem
|
ulice Pod Hroby
|
|
ulice Zámecká
|
Třída Husova
|
ulice Václavská
|
Ulice Komenského
|
|
ulice
Kovářská
|
ulice Pražská
|
Náměstí Krále Jiřího z Poděbrad
|
náměstí Vinařického
|
|
ulice Na
hradbách
|
ulice Na valech
|
Třída Prokopova
|
Předměstí Zálabí
|
|
ulice
Karoliny Světlé
|
Náměstí Republiky
|
ulice Kouřimská
|
Náměstí Al. Jiráska
|
|
ulice
Brandlova
|
ulice Sokolská
|
třída Legrova
|
Třída Ovčárecká
|
|
ulice Parléřova
|
ulice Fügnerova
|
třídy Žižkovy
|
ulice Veltrubská
|
|
ulice
Kutnohorská
|
ulice na Petříně
|
Třída Havlíčkova
|
ulice Brankovická
|
|
|
|
|
|
|
|
Náměstí Karlovo
|
|
Budova staré a nové radnice - Vyšší budova bývala původně soukromým domem, zvaným Kolerovským,
roku 1494 byla upravena na dům radní a do nynější podoby ve slohu české
renaisance byla přestavěna roku 1887 podle návrhů arch. Vejrycha a Klecanského.
Fasáda je vyzdobena sgrafity, na ni mezi okny třetího patra zobrazil malíř
Adolf Liebcher pět výjevů z dějin města Kolína. Jsou to: založení města králem
Přemyslem Otakarem II., kladení základního kamene k vysokému kůru kostela sv.
Bartoloměje, hájení města Divišem Bořkem z Miletínka proti husitům, udělení výsad
městu králem Václavem IV., řádění Švédů ve třicetileté válce v Kolíně. Na
prostředním štítu nad nimi jsou obrazy krále Přemysla Otakara II. a Jiřího z
Poděbrad, nad nimi Maudrovy sochy Síla a Moudrost. Nižší budova bývala zprvu
domem radním, pak hospodou, kasárnami a konečně r. 1889 přestavěna podle plánů
arch. Zeyera do nynější podoby. V budově byla zřízena zasedací síň Palackého,
vyzdobená bustami Palackého a T.G.Masaryka a rozměrným triptychem, zabírajícím
celou západní stěnu síně, znázorňujícím tři pohledy na Kolín od vynikajícího
kolínského malíře Václava Radimského. S arkýře s balkonem na předním čele
budovy bývá při význačných příůežitostech mluveno k lidu. Na čelní stěně pod
arkýřem pamětní deska padlých kolínských legionářů. Na dvoře starší budovy
byl zachován gotický ráz stavby bývalého radního domu.
|
|
V suterénu novější budovy městský
archiv obsahující na 50.000 listin.
|
|
Na západní straně náměstí jsou
tři zachovalé barokové domy, z nichž dva jsou zdobeny sochami a k
nim druží se barokový nárožní dům na straně jižní.
|
|
Na jižní straně náměstí, v domě
č. 8, bylo umístěno museum básníků Legra a Machara, s bohatými
sbírkami (zrušeno - část přesunuta do ulice Brandlovy). Zde je uchována úplná
sbírka pohledů na Kolín, kreslených a malovaných malířem-samoukem Vincencem
Morstadtem, který se věnoval jako soudní úředník ve volných chvílích
malířství. Vincenc Morstadt se narodil 17.února 1802 v nárožním domě
vedle radnice č. 76, kde se také narodil roku 1797 jeho bratr Josef,
vynikající astronom.
|
|
Východní strana náměstí je
ohraničena palácem Městské spořitelny (dnes Okresní úřad) od arch.
J.Freiwalda se sousošími „Práce“ a „Spořivost“ od akad. sochaře Ševce, domem Moravské
banky (dnes Živnostenská banka), na němž Čartova pamětní deska Dr.
Mir.Tyrše, jenž řečnil na tomto místě 21.června 1868 proti rakouské
vládě, a zajímavými domy č. 46 a 47.
|
|
Uprostřed náměstí upoutá zrak
nejprve Husův pomník (za války přesunut na Husovo náměstí - dříve
nám. Vinařického) od Fr. Bílka z r. 1914, na protilehlé straně náměstí se
tyčí Mariánský morový sloup z r. 1682. Na jeho kamenné zábradlí dali
Kolínští postaviti r. 1757 na oslavu zakončení sedmileté války sochy sv.
Jana, Pavla, Prokopa a Vojtěcha. Mezi oběma pomníky stojí kašna řemeslné
práce asi z r. 1780. V dlažbě na západní straně náměstí je zapuštěna deska s
letopočtem 1813 na památku pravoslavné mše, sloužené procházejícímu tudy
ruskému vojsku.
|
|
zpět
|
|
|
|
ulice
Zámecká
|
|
Vedle radnice Kulturní dům
(bývalý hotel „Lidový dům“. Dále v rohu bývalý hrad kolínský,
vystavěný Bedřichem ze Strážnice v letech 1437 – 1448 na místě
dominikánského kláštera, r.1228 založeného a husity v r.1421 zbořeného.
Hrad byl postupně v držení krále Jiříka z Poděbrad, knížat Viktora
a Hynka Minstrberských, krále Vladislava, Ferdinanda II. a Karla
Žerotína.Roku 1591 odňal Rudolf II. zámek Žerotínům a přivtělil jej ke koruně
královské, od níž pak přecházel na různé majitele. Roku 1829 koupil zámek
zbohatlý tkadlec Jakub Weith, který, ač Němec, byl nakloněn našemu národu.
Roku 1862 přešlo koupí celé panství do vlastnictví znamenitého ekonoma
Františka rytíře Horského, od jehož dědiců koupila zámek akciová společnost a
proměnila celý objekt v Zámecký pivovar. Zachovalý znak rytíře
Horského, jako železný relief, visí doposud nad zazděným, zadním gotickým
vchodem, který kdysi vedl do nynější Sokolské ulice a kudy také vedla tehdy
cesta brankou k Labi.
|
|
zpět
|
|
|
|
ulice Kovářská
|
|
Vyúsťuje kolmo do ulice
Zámecké. Uprostřed Kavárna Amerikan. Naproti čínská restaurace
a obchody se sportovním zbožím.
|
|
zpět
|
|
|
|
ulice Na hradbách
|
|
Na domě č.50 pamětní
deska narozeného zde technika a sociologa Poppra-Lynkea. V domě č.4
je rabiát a v domě č.53 starobylá synagoga (dnes opět přístupná).
Ulice se končí průchodem, vedoucím obecním nájemním domem od arch. J.Freiwalda
na náměstí Jiřího z Poděbrad.
|
|
zpět
|
|
|
|
ulice Karoliny Světlé
|
|
Ústí kolmo do ulice Na
hradbách, bývalé „Ghetto“, z něhož se zachovalo několik bizarních
domů, jejichž vnitřky připomínají spíše zakleté zámky než obydlí lidská.
Uprostřed Střední zdravotnická škola (bývalá „Odborná škola pro ženská
povolání“)
|
|
zpět
|
|
|
|
ulice Brandlova
|
|
po křížení s ulicí
Kouřimskou jako pokračování ulice Karoliny Světlé. Zakončena je zvonicí
z roku 1504. Tato je opatřena nahoře kamennou galerií, s níž je
překrásný pohled do celého kolínského kraje. Za zvonicí budova staré školy,
v současnosti nepoužívaná a zchátralá. Pravý poklad kolínských památek
tvoří , jedna
z nejkrásnějších památek gotického umění v Čechách.
|
|
Kolem kostela
byl hrazený hřbitov, který byl teprve v r.1782 zrušen a proměněn
v dlážděný taras. V jihovýchodním koutě tohoto hřbitova postavil
děkan Antonín Formandl r.1733 do jednoho rondelu městské hradby kostnici,
jejíž půdorys jsou čtyři půlkruhy, každý na jedné straně čtverce. Nad
přízemkem vyrůstá čtyřhranný nízký nástavek, na něm je střecha končící se
osmibokou lucernou s cibulovitým zakončením. Oken v kostnici není,
světlo vchází jen čtyřmi oválnými otvory. Po stranách oltáře jsou obelisky,
stěny i výzdoba, vše sestaveno z lebek a hnátů lidských. Roku 1796
kostnice ohněm velice utrpěla, teprve r.1849 byla důkladně opravena; do
nynějšího stavu přivedena byla roku 1935.
|
|
V budově
pod chrámem, vystavěné roku 1614, stojící čelem proti ulici Brandlově, bývala
škola. Roku 1793 bylo k budově přistavěno směrem ke kostnici nové
křídlo. V této budově je nyní umístěno městské museum. Kolínsko
jako jedna z největších oblastí sídlišť pračlověka v Čechách
poskytlo museu přebohatý materiál prehistoricko-archeologický. Tyto vykopávky
z Kolína a jeho okolí jsou instalovány ve čtyřech sálech s desíti vyzdviženými
hroby, z nichž zvlášť vzácné jsou hroby skrčenců, k nimž se řadí
velká sbírka nálezů antických mincí, svědčící, že již zapradávna vedly
obchodní cesty přes Kolín. Kromě cechovních památek, starých tisků a sbírek
národopisných aj. je zde instalována sbírka mincí a medailí, mající na 10.000
exemplářů, z nichž zvláště vyniká velká sbírka bohemik a korunovačních
medailí českých králů. Pro svoji bohatost a své uspořádání se řadí zdejší
museální sbírky na prvé místo za sbírkami pražskými.
|
|
Nárožní dům
pod chrámem je děkanským úřadem. Na domě je umístěna pamětní deska
děkana Hynka z Ronova, upáleného husity dne 22.dubna 1421, o němž
se zmiňuje německý autor Christoph Riegel v díle Der Elb-Strom slovy:
„Šest mnichů i s děkanem ve vysmolených a slamou vycpaných sudech bylo
upáleno a tančili ti z Prahy kolem a zpívali k tomu.
|
|
Tyto rázovité,
starobylé budovy tvoří tiché zákoutí, připomínající zašlá století,
vyhledávané také všemi cizinci, kteří do Kolína zavítají.
|
|
zpět
|
|
|
|
ulice Parléřova
|
|
Svažuje se dosti prudce od musea k ulici
Kutnohorské. Na nárožní budově děkanství sochy sv. Václava, Víta a Tadeáše.
Ve dvorcích domů po pravé straně možno spatřiti zbytky původních hradeb ze
13.stol.
|
|
zpět
|
|
|
|
ulice Kutnohorská
|
|
Neširoká ulice (dnes pěší zóna), vycházející
z Karlova náměstí, byla ukončena kdysi branou Horskou, což připomíná nárožní
dům se starým hostincem „U bílého anjela u brány Horské“, nad vchodem pak
roztomilá hlavička andílka zv. „dušička“: (dnes cest. kancelář)
Protější nárožní dům je nazýván „U tří korunek“, jimiž je na rohu ozdoben.
Proti němu zbytek podloubí . Za povšimnutí stojí pěkný dům „U zlatého holuba“
a nárožní dům č.31 „U tří bažantů“. Mezi domy č.41 a 94 vede hranice mezi
městem vnitřním a předměstím Kutnohorským.
|
|
zpět
|
|
|
|
ulice Rubešova
|
|
Vychází proti podloubí kolmo z ulice
Kutnohorské
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|