| Širé polabské rovině,
vroubené vrchy Kaňkem a Vysokou, známým Bedřichovem
i Křečhoří u Chocenic, smutně proslulým návrším
u Lipan i osamělým Oškobrhem, vévodí kdysi královské
město Kolín. Všechny tyto kopce, pláně,
zříceniny, četné vykopávky i památné stavby, bohatý
městský archiv i tradice národa vyprávějí o životních
osudech obyvatelů. |
| Četné vykopávky dosvědčují,
že kraj kolínský byl již za nejstarších dob - za
doby kamenné - osídlen a že se zde vystřídala takřka
všechna údobí pračlověka. Krajem tím vedly známé
obchodní stezky od Žitavy k Jihlavě a od Prahy k
Litomyšli již v době římské, jak o tom svědčí
hojné sbírky městského musea; četná hradiska chránila
v dávnověkosti území i důležité přechody labské.
K založení Kolína došlo někdy na počátku 13.století.
Usuzujeme tak z toho, že klášter dominikánů byl zde
podle určitého označení založen roku 1228, kdy už
asi město stálo. Dříve nžli Kolín město, byla porýnskými
osadníky založena vesnice Starý Kolín,
o níž je již zmínka ve farní knize roku 1267, kdy
tam byl vysvěcen farní kostel. Někteří historikové
se domnívají, že město Kolín založili němečtí
osadníci ze Starého Kolína, aby se tak uchránili častých
záplav rozvodněného Labe. Že by byl Kolín založil Přemysl
Otakar II., nelze s určitostí prokázati. Z rozkazu
tohoto krále opevnili však Kolínští město mocným pásem
příkopů a valů, hradeb a bašt i věží, čímž pak
bylo město vzorem městům jiným. Vystavěli nový románský
chrám, vyměřili prostranné, téměř čtvercové náměstí,
z jehož rohů a ze středu polední strany podnes vybíhají
pravidelné ulice. Důkaz, že stavbě nepřekážely
staré budovy a že tedy pahorek nebyl před tím obydlen.
Z celého ohrazení zachovaly se zbytky hradebních zdí
a dvě rondelové bašty. |
| Název města:
Nejstarší latinský název města byl "Colonia
super Albim", německy "Köln
(Koln) uff der Elben". Tento název se
ovozuje od slova kolonie nebo od Kolína nad Rýnem,
odkud snad němečtí kolonisté přišli. Nejnověji se
uplatňuje názor, že slovo Kolín je ovozeno od lat.
slova "collinus", t.j. návrší, na němž
skutečne Kolín stojí. |
| Znak města:
Stříbrná brána o dvou věžích s vytaženou mříží
v modrém poli, mezi věžemi český lev ve štítě a
nad ním dva do sebe vpeření draci. Barvy města:
bílá a modrá. |
| Dejiny po založení
města: Čeští králové, zvláště
Karel a Václav IV., přáli Kolínu a mnohá privilegia
dosvědčují jejich přízeň a obzvláštní péči o
bezpečí a rozvoj osady, ale také o jejich výnosnost.
Zbytky hradeb, majestátní gotický chrám, přebudovaný
roku 1378 Petrem Parléřem, i listinný materiál
archivní, připomínající panovníky, z nichž mnozí
pohostinsku v jeho zdech byli přijati, když častokráte
procházeli "Královskou cestou", výsadami
pro obchod nadanou, ke Kutné Hoře, s níž obec kolínská
prožila četné společné osudy. |
| Krajem tím kráčel mistr Jan
Hus, když přes Český Brod stoupal "cestkami"
ke Kutné Hoře, aby roku 1409 vymáhal na králi právo
národu patřící, nepomysliv na to, že kráčí po půdě,
na níž čtvrt století později se končí slavná
epopej husitská. I Jana Žižku s bojovníky hostilo město
ve svých zdech stejně jako nepřemožitelného hrdinu
Prokopa Velikého, jenž r. 1434 zmizel nepoznán mezi svými
bratry u nedalekých Lipan. |
| Kolínští bratři a okolní
obyvatelé stali se nositeli myšlenek Husových,
probudili se národně, neboť od r. 1421 bylo vedení města
ryze české; mohutněli obchodem i řemesly a neústupně
hájili svoji samosprávu, kterou jim Habsburkové od
roku 1547 usilovně oklešťovali. Za českou rebelii Kolín
po Bílé hoře trpce pykal ztrátou práv, majetku, násilnou
protireformací a emigrací; těžce dopadla ruka osudu
na obyvatelstvo za třicetileté války (1618 - 1648),
takže po ní tu živořilo pouze 1300 lidí. |
| Jindy kvetoucí město se jen
znenáhla vzpamatovávalo z válečných útrap, morových
ran a z tlaku tuhého centralismu, aniž se ho později
bitva r. 1757 u Chocenic a válka r.1866 znatelněji
dotkly. Kolem roku 1831, kdy mělo město kolem 6.000
obyvatel, začalo se projevovati působením básníka
Frant. Rubeše a studentů národní uvědomení; když
pak je v r. 1845 železnice spojila úže se světem, začalo
se dosud klidné město měniti ve středisko průmyslu a
obchodu, v němž budovány dílny, továrny, které
podnes chrlí dokonalé výrobky téměř do všech zemí
evropských i do zámoří. S rozkvětem průmyslu,
obchodu a živností se zmohly též peněžní ústavy:
spořitelna, záložny i banky, jimž přispělo též úrodné
okolí a pokročilé zemědělství. |
| Kolín se stal nejen hospodářským,
ale i kulturním střediskem kraje. Narodili se zde
spisovatelé a umělci: básníci a spisovatelé Karel
Leger, J.S.Machar, Dr. Otakar Fischer, Robert Saudek; malíř
Václav Radimský, sochař Rudolf Saudek, akad. sochař
Vl. Hnízdo; národní buditel Čeněk Havera, vynikající
sokolský činovník a spisovatel A.V. Prágr, fotograf-umělec
Jar. Funke, pilný sběratel kolínských pamětí,
historek a památek Fr. Straka, prof. Theodor Monin,
matematik a býv. profesor sofijské university aj. V dřívějších
dobách se zde narodila celá řada vynikajících mužů,
jako Mist Štěpán z Kolína, bakalář theologie, český
bohoslovec a humanista Jan Kolínský (Coloniensis),
znamenitý národohospodář a rybníkář Jakub Krčín
z Jelčan a Selčan, později regent pana Viléma z Rožmberka,
astronom Josef Morstadt a malíř Vincenc Morstadt, zajímavý
tvůrce pantomimy a nové figury pierrota Jan Kašpar-Debureau,
narozen roku 1796, sociolog a technik Josef Popper-Lynkeus
aj. |
| V Kolíně po léta žili neb působili
a k městu přilnuli spisovatel František Rubeš, český
publicista Dr. Karel Sladkovský (po obou pojmenovány dvě
ulice), nestor českého sokolstva notář Alois Hájek,
spisovatel-učitel Josef Březina, historik prof. Josef Vávra
(napsal Dějiny města Kolína), znamenitý pedagog Josef
Tůma (napsal spolu s řed. G. Svobodou Paměti osad na
Kolínsku a Kouřimsku), hudební skladatel Alfréd Jelínek,
spisovatel profesor dr. Otakar Palán, Franta Župan, malíři
Rudolf Mazuch, Ludvík Vacátko, dr. Zdenek Rykr, Jan Čart. |
| O popularitu města si získal
velmi značné zásluhy kapelník a hudební skladatel
František Kmoch se svou, takřka po celé Evropě známou
"Kolínskou muzikou", jehož možno směle
zařaditi mezi národní buditele. V jeho šlépějích
kráčí hudební skladatel a kapelník Alois Vlasák. O
výstavbu města, zvláště Zálabí a o úpravu Borků,
se zasloužil arch. Čeněk Křička. |
| O kulturní vzdělávání
pečují: divadla ochotnická, městská veřejná
knihovna se svými (v této době) 24.000 svazky knih a
veřejnou čítárnou, městské museum, Kolínská
filharmonie, Klub č. turistů se svým museem Legra,
Machara a Ot. Fischera a se svým Věstníkem, jako
Vlastivědným sborníkem středního Polabí. |
| |
Divadelnictví v Kolíně
|
| Činnost divadenlí v Kolíně
má staré a zdravé kořeny a dějiny její jsou obdobné
s divadelní historií jiných měst, zejména Prahy,
která svojí blízskostí vždy působila příznivě na
vývoj kulturního života u nás. Ve středověku a ranném
novověku pěstovány byly ve školách a klášteřích
hry s náměty náboženskými, kolem roku 1880
objevovaly se v Kolíně již častěji německé
divadelní společnosti s běžným v té době
repertoirem. Teprve od roku 1830 se objevují zásluhou
kolínských studentů na pořadu i hry české, původní
Klicperovy a některé překlady Štěpánkovy. |
| Po vzoru, daném studenty, počala
od roku 1841 pěstovati česky hraná divadla z občanských
kruhů ustavená Společnost divadelních ochotníků, jež
vykonala mnoho dobré práce, ovšem s nucenou přestávkou
mezi léty 1850 - 1859. Hráno bylo v nejrůznějších místnostech
i v soukromých domech. |
| Příznivější obrat nastal v
roce 1860, kdy v útlém a na svou dobu pěkně upraveném
městském divadle, vybudovaném v zadním přístavku
nové městské reálky (tělocvičny dřívějšího
gymnasia - dnes Obchodní akademie) vyvíjelo dřívější
divadelní družstvo záslužnou a horlivou činnost pod
všeobecně a chvalně známým jménem "Ochotnické
divadlo král. města Kolína". Z tohoto sdružení
vznikl 25.března 1876 řádný Ochotnický spolek v Kolíně,
jenž se usnesením valné schůze ze dne 8.srpna 1883 přeměnil
na spolek divadelních ochotníků "Tyl" v Kolíně.
Možno tudíž právem tvrditi, že kořeny spolku "Tyl"
sahají až do let čtyřicátých minulého století. Po
roce 1881 hráno bylo hlavně v sokolovně, od roku 1892
pak ve zvláštním divadle "Zámeckém" (nynější
Zámecká), kde zásluhou Akciové společnosti zámeckého
pivovaru v Kolíně pořízeno bylo v roce 1935 nové
moderní jeviště. Na sklonku roku 1939 byla zahájena
divadelní činnost v nové divadelní budově v
Kutnohorské ulici, postavené péčí a zásluhou
Divadelního družstva v Kolíně. |
