Poloha města Kolína

Kolín dříve a nyní
Širé polabské rovině, vroubené vrchy Kaňkem a Vysokou, známým Bedřichovem i Křečhoří u Chocenic, smutně proslulým návrším u Lipan i osamělým Oškobrhem, vévodí kdysi královské město Kolín. Všechny tyto kopce, pláně, zříceniny, četné vykopávky i památné stavby, bohatý městský archiv i tradice národa vyprávějí o životních osudech obyvatelů.
Četné vykopávky dosvědčují, že kraj kolínský byl již za nejstarších dob - za doby kamenné - osídlen a že se zde vystřídala takřka všechna údobí pračlověka. Krajem tím vedly známé obchodní stezky od Žitavy k Jihlavě a od Prahy k Litomyšli již v době římské, jak o tom svědčí hojné sbírky městského musea; četná hradiska chránila v dávnověkosti území i důležité přechody labské. K založení Kolína došlo někdy na počátku 13.století. Usuzujeme tak z toho, že klášter dominikánů byl zde podle určitého označení založen roku 1228, kdy už asi město stálo. Dříve nžli Kolín město, byla porýnskými osadníky založena vesnice Starý Kolín, o níž je již zmínka ve farní knize roku 1267, kdy tam byl vysvěcen farní kostel. Někteří historikové se domnívají, že město Kolín založili němečtí osadníci ze Starého Kolína, aby se tak uchránili častých záplav rozvodněného Labe. Že by byl Kolín založil Přemysl Otakar II., nelze s určitostí prokázati. Z rozkazu tohoto krále opevnili však Kolínští město mocným pásem příkopů a valů, hradeb a bašt i věží, čímž pak bylo město vzorem městům jiným. Vystavěli nový románský chrám, vyměřili prostranné, téměř čtvercové náměstí, z jehož rohů a ze středu polední strany podnes vybíhají pravidelné ulice. Důkaz, že stavbě nepřekážely staré budovy a že tedy pahorek nebyl před tím obydlen. Z celého ohrazení zachovaly se zbytky hradebních zdí a dvě rondelové bašty.
Název města: Nejstarší latinský název města byl "Colonia super Albim", německy "Köln (Koln) uff der Elben". Tento název se ovozuje od slova kolonie nebo od Kolína nad Rýnem, odkud snad němečtí kolonisté přišli. Nejnověji se uplatňuje názor, že slovo Kolín je ovozeno od lat. slova "collinus", t.j. návrší, na němž skutečne Kolín stojí.
Znak města: Stříbrná brána o dvou věžích s vytaženou mříží v modrém poli, mezi věžemi český lev ve štítě a nad ním dva do sebe vpeření draci. Barvy města: bílá a modrá.
Dejiny po založení města: Čeští králové, zvláště Karel a Václav IV., přáli Kolínu a mnohá privilegia dosvědčují jejich přízeň a obzvláštní péči o bezpečí a rozvoj osady, ale také o jejich výnosnost. Zbytky hradeb, majestátní gotický chrám, přebudovaný roku 1378 Petrem Parléřem, i listinný materiál archivní, připomínající panovníky, z nichž mnozí pohostinsku v jeho zdech byli přijati, když častokráte procházeli "Královskou cestou", výsadami pro obchod nadanou, ke Kutné Hoře, s níž obec kolínská prožila četné společné osudy.
Krajem tím kráčel mistr Jan Hus, když přes Český Brod stoupal "cestkami" ke Kutné Hoře, aby roku 1409 vymáhal na králi právo národu patřící, nepomysliv na to, že kráčí po půdě, na níž čtvrt století později se končí slavná epopej husitská. I Jana Žižku s bojovníky hostilo město ve svých zdech stejně jako nepřemožitelného hrdinu Prokopa Velikého, jenž r. 1434 zmizel nepoznán mezi svými bratry u nedalekých Lipan.
Kolínští bratři a okolní obyvatelé stali se nositeli myšlenek Husových, probudili se národně, neboť od r. 1421 bylo vedení města ryze české; mohutněli obchodem i řemesly a neústupně hájili svoji samosprávu, kterou jim Habsburkové od roku 1547 usilovně oklešťovali. Za českou rebelii Kolín po Bílé hoře trpce pykal ztrátou práv, majetku, násilnou protireformací a emigrací; těžce dopadla ruka osudu na obyvatelstvo za třicetileté války (1618 - 1648), takže po ní tu živořilo pouze 1300 lidí.
Jindy kvetoucí město se jen znenáhla vzpamatovávalo z válečných útrap, morových ran a z tlaku tuhého centralismu, aniž se ho později bitva r. 1757 u Chocenic a válka r.1866 znatelněji dotkly. Kolem roku 1831, kdy mělo město kolem 6.000 obyvatel, začalo se projevovati působením básníka Frant. Rubeše a studentů národní uvědomení; když pak je v r. 1845 železnice spojila úže se světem, začalo se dosud klidné město měniti ve středisko průmyslu a obchodu, v němž budovány dílny, továrny, které podnes chrlí dokonalé výrobky téměř do všech zemí evropských i do zámoří. S rozkvětem průmyslu, obchodu a živností se zmohly též peněžní ústavy: spořitelna, záložny i banky, jimž přispělo též úrodné okolí a pokročilé zemědělství.
Kolín se stal nejen hospodářským, ale i kulturním střediskem kraje. Narodili se zde spisovatelé a umělci: básníci a spisovatelé Karel Leger, J.S.Machar, Dr. Otakar Fischer, Robert Saudek; malíř Václav Radimský, sochař Rudolf Saudek, akad. sochař Vl. Hnízdo; národní buditel Čeněk Havera, vynikající sokolský činovník a spisovatel A.V. Prágr, fotograf-umělec Jar. Funke, pilný sběratel kolínských pamětí, historek a památek Fr. Straka, prof. Theodor Monin, matematik a býv. profesor sofijské university aj. V dřívějších dobách se zde narodila celá řada vynikajících mužů, jako Mist Štěpán z Kolína, bakalář theologie, český bohoslovec a humanista Jan Kolínský (Coloniensis), znamenitý národohospodář a rybníkář Jakub Krčín z Jelčan a Selčan, později regent pana Viléma z Rožmberka, astronom Josef Morstadt a malíř Vincenc Morstadt, zajímavý tvůrce pantomimy a nové figury pierrota Jan Kašpar-Debureau, narozen roku 1796, sociolog a technik Josef Popper-Lynkeus aj.
V Kolíně po léta žili neb působili a k městu přilnuli spisovatel František Rubeš, český publicista Dr. Karel Sladkovský (po obou pojmenovány dvě ulice), nestor českého sokolstva notář Alois Hájek, spisovatel-učitel Josef Březina, historik prof. Josef Vávra (napsal Dějiny města Kolína), znamenitý pedagog Josef Tůma (napsal spolu s řed. G. Svobodou Paměti osad na Kolínsku a Kouřimsku), hudební skladatel Alfréd Jelínek, spisovatel profesor dr. Otakar Palán, Franta Župan, malíři Rudolf Mazuch, Ludvík Vacátko, dr. Zdenek Rykr, Jan Čart.
O popularitu města si získal velmi značné zásluhy kapelník a hudební skladatel František Kmoch se svou, takřka po celé Evropě známou "Kolínskou muzikou", jehož možno směle zařaditi mezi národní buditele. V jeho šlépějích kráčí hudební skladatel a kapelník Alois Vlasák. O výstavbu města, zvláště Zálabí a o úpravu Borků, se zasloužil arch. Čeněk Křička.
O kulturní vzdělávání pečují: divadla ochotnická, městská veřejná knihovna se svými (v této době) 24.000 svazky knih a veřejnou čítárnou, městské museum, Kolínská filharmonie, Klub č. turistů se svým museem Legra, Machara a Ot. Fischera a se svým Věstníkem, jako Vlastivědným sborníkem středního Polabí.
 

Divadelnictví v Kolíně

Činnost divadenlí v Kolíně má staré a zdravé kořeny a dějiny její jsou obdobné s divadelní historií jiných měst, zejména Prahy, která svojí blízskostí vždy působila příznivě na vývoj kulturního života u nás. Ve středověku a ranném novověku pěstovány byly ve školách a klášteřích hry s náměty náboženskými, kolem roku 1880 objevovaly se v Kolíně již častěji německé divadelní společnosti s běžným v té době repertoirem. Teprve od roku 1830 se objevují zásluhou kolínských studentů na pořadu i hry české, původní Klicperovy a některé překlady Štěpánkovy.
Po vzoru, daném studenty, počala od roku 1841 pěstovati česky hraná divadla z občanských kruhů ustavená Společnost divadelních ochotníků, jež vykonala mnoho dobré práce, ovšem s nucenou přestávkou mezi léty 1850 - 1859. Hráno bylo v nejrůznějších místnostech i v soukromých domech.
Příznivější obrat nastal v roce 1860, kdy v útlém a na svou dobu pěkně upraveném městském divadle, vybudovaném v zadním přístavku nové městské reálky (tělocvičny dřívějšího gymnasia - dnes Obchodní akademie) vyvíjelo dřívější divadelní družstvo záslužnou a horlivou činnost pod všeobecně a chvalně známým jménem "Ochotnické divadlo král. města Kolína". Z tohoto sdružení vznikl 25.března 1876 řádný Ochotnický spolek v Kolíně, jenž se usnesením valné schůze ze dne 8.srpna 1883 přeměnil na spolek divadelních ochotníků "Tyl" v Kolíně. Možno tudíž právem tvrditi, že kořeny spolku "Tyl" sahají až do let čtyřicátých minulého století. Po roce 1881 hráno bylo hlavně v sokolovně, od roku 1892 pak ve zvláštním divadle "Zámeckém" (nynější Zámecká), kde zásluhou Akciové společnosti zámeckého pivovaru v Kolíně pořízeno bylo v roce 1935 nové moderní jeviště. Na sklonku roku 1939 byla zahájena divadelní činnost v nové divadelní budově v Kutnohorské ulici, postavené péčí a zásluhou Divadelního družstva v Kolíně.

Poloha města Kolína