Král Vladislav II.  (1140 - 1173),   Křížové výpravy Správní poměry v době Hradského zřízení v 11. a 12. století

KNÍŽE SOBĚSLAV II. (1173 - 1178)

DALŠÍ KNÍŽATA

A SPORY MEZI PŘEMYSLOVCI (1178 - 1197)

Soběslav II. byl panovník povahou podobný svému otci Soběslavovi I. a spojoval v sobě mírnost i rozhodnost, laskavost i přísnost. Smutné mládí, odstrčení od otcovského trůnu a dlouhé vězení na Přimdě přispěly zajisté k vytvoření jeho povahy, která přece nesla na sobě znaky podlomeného zdraví a krutého osudu. K tomu ještě přistupovalo i to, že byl povznesen na trůn bez účasti svého národa pouhým rozhodnutím Friedricha Barborossy, kterému musel za to pomáhati v jeho stálých bojích s papežem v Italii. Než tyto výpravy nepřinesly již našim vojenským sborům slávu jako krále Vladislava II., nýbrž naopak je stihal stejně jako císaře nezdar za nezdarem, z nichž nejosudnější byla Friedrichova porážka u Legnana r. 1177. Jednou z obětí, za níž byl vykoupen smír mezi císařem a papežem, byl i salcburský arcibiskup Vojtěch, kterého papež Alexander III. donutil, aby se "dobrovolně" zřekl svého arcibiskupství. Následujícího roku došlo pak rovněž v Italii k činu velikého významu pro české země. V létě r. 1178 udělil císař v Turině české země v léno Bedřichovi, synu krále Vladislava II.; tehdy totiž upadl Soběslav v nemilost císařovu nejen pro nezdařené výpravy italské, nýbrž také pro kruté řádění českého vojska v Rakousku v bojích, které vznikly z pohraničních zápletek, když kolonisace, prováděná se strany rakouského markraběte, nedbala zemských hranic a při žďáření pomezního hvozdu pronikala až do České země.
Proti Soběslavovi se postavil nejen Bedřich (1178-1189), ale také údělný kníže brněnský Konrád Ota, který si činil nároky i na Olomoucko, uprázděné smrtí Soběslavova bratra Oldřicha; tento zemřel v žaláři, do něhož jej uvrhl vlastní bratr. Po delších bojích se střídavým štěstím byl konečně v lednu r. 1179 Soběslav poražen Bedřichovým vojskem, vedeným jeho manželkou Eliškou v místech dnešního horního Nového města pražského, kde se říká ještě nyní "na Bojišti". Soběslav utekl ze země a zemřel rok poté v cizině. Bedřichovu vládu vyplňují stálé rozbroje mezi Přemyslovci, které hrozily skončiti roztrháním potilické jednoty českých zemí. Když r. 1182 propukla znovu vzpoura proti pražskému knížeti, v jejíž čelo se postavil moravský Konrád Ota, byl tento spor ukončen až v Řezně před císařem, který rozhodl tak, že Bedřichovi zůstaly sice zachovány vlastní Čechy s titulem knížecím, avšak jeho sok se stal pánem celé Moravy, jež byla podřízena již nikoliv českému panovníkovi, nýbrž přímo říši.
 
 

Král Vladislav II.  (1140 - 1173),   Křížové výpravy Správní poměry v době Hradského zřízení v 11. a 12. století